Aby Evropa vyřešila současné energetické problémy a splnila své klimatické závazky klimatické neutrality do roku 2050, plánuje výrazně zvýšit výrobu elektřiny ze solárních fotovoltaických panelů (FV).

Jedná se o součást " EU Solar Energy Strategy ", která stanovila cíl instalovat do roku 2030 600 GW solárních fotovoltaických elektráren, což představuje výrazný nárůst oproti 208 GW v roce 2022. Nárůst výroby solární energie by měl Evropě pomoci zvládnout elektrifikaci, dekarbonizovat elektrickou síť, snížit závislost na jiných zemích a dosáhnout cílů v oblasti obnovitelné energie při současném snížení uhlíkové stopy. Solárně-fotovoltaické (FV) systémy jsou jedním z nejslibnějších zdrojů obnovitelné energie a jejich využívání v Evropě rychle roste. Výroba solárních fotovoltaických systémů však vyžaduje složitý dodavatelský řetězec zahrnující řadu surovin a komponentů, které se často vyrábějí v jiných zemích než fotovoltaické moduly.

V současné době je Evropa při dodávkách solárních fotovoltaických panelů do značné míry závislá na jediné zemi - Číně. Ta se v posledním desetiletí stala dominantním hráčem v celosvětové výrobní kapacitě fotovoltaických panelů a předstihla Evropu, Japonsko i Spojené státy. Díky investicím ve výši více než 50 miliard USD do nových dodavatelských kapacit fotovoltaických panelů vytvořila Čína od roku 2011 desetkrát více pracovních míst ve výrobním řetězci solárních fotovoltaických panelů než Evropa (300 000 pracovních míst). V současné době podíl Číny ve všech fázích výroby solárních panelů, včetně polykřemíku, ingotů, destiček, článků a modulů, přesahuje 80 %. Významná úloha Číny při snižování globálních nákladů na fotovoltaiku má sice řadu přínosů pro přechod na čistou energii, ale vysoká míra geografické koncentrace v globálních dodavatelských řetězcích vyvolává potenciální problémy, které musí vlády řešit.

Ve snaze zvýšit energetickou nezávislost a snížit emise uhlíku Evropská unie aktivně podporuje lokální výrobu fotovoltaických systémů. Koncem loňského roku Evropská komise oficiálně zahájila „Solar Photovoltaic Industry Alliance”, jejímž cílem je vytvořit evropský ekosystém solární fotovoltaiky zaměřený na zajištění a diverzifikaci dodávek solárních fotovoltaických výrobků. EU si stanovila cíl vyrábět do roku 2025 v celém dodavatelském řetězci 30 GW fotovoltaických výrobků ročně (v současné době disponuje výrobní kapacitou přibližně 6 GW modulů a přibližně 1 GW článků a 2 GW destiček). K dosažení tohoto cíle má však před sebou několik výzev:

• Evropští výrobci fotovoltaických článků čelí velké konkurenci ze zemí s nízkými náklady na pracovní sílu, včetně Číny, Indie a jihovýchodní Asie. V současné době představuje nákladová konkurenceschopnost stávající výroby fotovoltaických článků hlavní překážku diverzifikace dodavatelských řetězců. Například výrobní náklady v Číně jsou o 10 % nižší než v Indii, o 20 % nižší než ve Spojených státech a o 35 % nižší než v Evropě.
• Nákladová efektivita klíčových komponentů v dodavatelském řetězci fotovoltaických elektráren je závislá na levné energii. To může být pro Evropu vzhledem k současným zvýšeným nákladům na energii obzvláště náročné. Výrobní náklady na polykrystalický křemík tvoří z více než 40 % náklady na elektřinu, zatímco u ingotů a destiček je to téměř 20 %.
• Výroba fotovoltaických článků vyžaduje řadu důležitých materiálů, včetně křemíku a prvků vzácných zemin, jejichž dostupnost a ceny mohou kolísat. Evropští výrobci mohou mít potíže s vytvořením spolehlivého dodavatelského řetězce kvůli nedostatku lokálních zdrojů těchto materiálů.

EU a evropští výrobci můžou zároveň využít několik strategií na podporu a rozvoj svého dodavatelského řetězce a výroby fotovoltaických článků:

• EU může podpořit konkurenceschopnost lokálních výrobců zvýšením investic do technologického výzkumu a vývoje s cílem zvýšit účinnost fotovoltaických článků, snížit výrobní náklady a podpořit inovace ve výrobních procesech. To by mohlo zahrnovat financování akademických a průmyslových výzkumných iniciativ, podporu spolupráce mezi univerzitami a průmyslem a vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem rozdělit náklady a rizika. Například vývoj výrobních postupů, které jsou méně závislé na kritických minerálech, jako je stříbro a měď, a dosažení vyšší účinnosti článků a vyššího výkonu na modul by mohly snížit náklady na jeden watt.
• Výrobci mohou prosazovat zásady oběhového hospodářství, aby podpořili udržitelnost a minimalizovali odpad při výrobě fotovoltaiky. Toho lze dosáhnout vytvořením uzavřených dodavatelských řetězců, podporou používání recyklovaných materiálů a úsilím o vývoj technologií, které zlepšují recyklovatelnost, opětovné použití a trvanlivost konstrukce solárních fotovoltaických panelů.
• Pro snížení celkových výrobních nákladů je pro fotovoltaický průmysl v Evropě nezbytné dosáhnout úspor z rozsahu. Přední světoví hráči mají výrobní systémy s kapacitou až 100 GW na úrovni společnosti a v rámci svých výrobních systémů provozují více než deset závodů. Dalším rozhodujícím faktorem pro rozšíření odvětví je vytvoření životaschopného ekosystému dodavatelů. Pokud odvětví nebude dostatečně velké, bude mít problém přilákat nezbytné investice a podpořit konkurenci mezi subdodavateli a technologickými partnery. Kromě toho mohou výrobci solárních panelů využít své výrobky k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo na místě, čímž sníží své účty za elektřinu i emise.

„Výroba fotovoltaických panelů a umístění dodavatelského řetězce na území Evropy se stává strategickou otázkou v oblasti bezpečnosti a technologické vyspělosti. Investorům se tak otevírá prostor pro zajištění vlastních projektů za relativně příznivých podmínek rostoucí poptávky po fotovoltaických panelech. Otázkou ovšem zůstává, jak postavit vlastní produkci a dodavatelský řetězec tak, aby byl konkurenceschopný již za stávajících podmínek a případně přesměroval některé kritické suroviny a mezivýrobky do Evropy.“

-Miroslav Lopour, Senior manager

Závěrem

Zástupci bruselského průmyslu zdůrazňují, že Aliance fotovoltaického průmyslu EU je vzhledem k současné energetické a klimatické krizi a zostřující se celosvětové konkurenci v oblasti výroby solárních článků a modulů včasnou a pozitivní iniciativou. Příkladem zostřující se konkurence je americký zákon „Inflation Reduction Act“, který podpoří FV výrobu modulů v USA. Aby evropský průmysl nezůstal v tomto závodě pozadu, potřebuje finanční podporu pro rychlejší nárůst výrobní kapacity. Navrhovaná výrobní kapacita 30 gigawattů by uspokojila přibližně 75 % roční poptávky po solárních modulech v Evropě a vytvořila by také více než 100 000 pracovních míst ve výrobě. Strategie na podporu a rozvoj evropského dodavatelského řetězce a výroby fotovoltaických panelů by mohly zahrnovat zvýšení investic do výzkumu a vývoje, prosazování zásad oběhového hospodářství, dosažení úspor z rozsahu a využití solárních panelů k výrobě obnovitelné elektřiny přímo na místě.