Fotovoltaické elektrárny a elektromobily jsou témata, o kterých slyšíte téměř každý den, ale jak jsou ekonomicky realizovatelné? Jaké jsou potenciální výhody a důvody, proč by je organizace měly implementovat? Je masová elektromobilita na trhu v České republice reálná? Nejen o tom diskutovali zástupci společností, kteří byli hosty našeho nedávného eventu.

Poslední březnové setkání v Deloitte bylo věnováno tématu fotovoltaiky a elektromobility. Existuje mnoho důvodů, proč by firmy měly přejít na elektromobily a instalovat na své budovy solární panely. Těmi hlavními jsou snižování emisí a posun správným směrem k udržitelnosti, nižší provozní náklady a také stále rostoucí počet legislativních předpisů v oblasti ESG.

Naši hosté hovořili o problematice elektromobility, solárních panelů a souvisejících zkušenostech a postřezích: Jan Řežáb, majitel developerské skupiny JRD, David Veselý, Manažer odboru zelená energetika společnosti ČEZ ESCO, která působí v oblasti zelené energie, a Miroslav Holan, vedoucí Rozvoje obchodní sítě společnosti Škoda auto. Setkání, které moderoval Miroslav Lopour – Deloitte Senior Manager, se konalo v rámci Deloitte Business Club.

Úvodním tématem byla fotovoltaika. Jaké má výhody a kde začít?

„Jednoduchou odpovědí je, že v dnešní době to dává ekonomický smysl, což tak ještě před několika lety nebylo. Druhou věcí je soběstačnost a třetím důvodem je ekologizace a také legislativní tlak. Pro průmyslového zákazníka je návratnost běžně pod 10 let s dotací, ve veřejném sektoru, kde jsou dotace běžně vyšší, je návratnost ještě lepší. Obecně záleží na konkrétní budově, ceně elektřiny, kterou má zákazník nasmlouvanou, a použité technologii,“ uvedl David Veselý a doplnil, že dotace jsou částečně administrativní zátěž, ale proces se v posledních letech zlepšil. Na druhou stranu je stále velkou překážkou legislativa, kdy samotná výstavba elektrárny může trvat jen měsíc či dva, ale její povolení může trvat šest měsíců až rok a půl.

Jan Řežáb dodal, že dotace na velké fotovoltaické projekty jsou zbytečné, protože jsou tyto projekty výdělečné i bez nich: „Jsme schopni u velkých instalací mít ekonomiku projektu na úrovni 1,50 – 1,70 Kč za kilowatthodinu, takže finanční prostředky navíc z dotací jsou vyhozené peníze v systému." David Veselý oponoval: „Do kalkulace je třeba připočítat i cenu pozemku, a proto naši klienti obvykle nevstupují do projektu bez dotací.“

Miroslav Holan na závěr doplnil: „Fotovoltaika má jistě smysl, ale pro nás vždy jen s baterií, se kterou se navíc zkracuje doba návratnosti, protože má i jiné funkce než jen akumulaci. Baterie řeší i jiná témata než jen fotovoltaiku, například nákup elektřiny na spotu a snížení nákladů na rezervovaný příkon.“

Dalším tématem byla elektromobilita. Je masová elektromobilita (alespoň 20 %) na trhu v České republice reálná?

„Každá automobilka predikuje svou výrobu, škáluje výrobní kapacity a na základě našich dat mohu říci, že do roku 2032 očekáváme, že bude polovina registrovaných automobilů v tuzemsku elektrických. V EU to bude dokonce již v roce 2028, protože v ČR bohužel máme řádově 4 roky zpoždění nejen z hlediska elektromobility, ale i z hlediska energetické soběstačnosti. Velký zájem je ze strany firem, tzv. fleetových zákazníků, a to nejen proto, že musí elektromobily kupovat kvůli předpisům ESG, ale také proto, že jsou s tímto produktem velmi spokojeni," vysvětlil Miroslav Holan a navíc dodal, že dalším hnacím motorem pro elektromobilitu bude povinnost firem vykazovat emise CO2 od 1. ledna 2024. Aby se společnosti přiblížily uhlíkové neutralitě, budou muset elektrifikovat vozový park a budou rovněž muset realizovat projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární elektrárny.

Co by měl provozovatel velké elektro flotily zvážit?

„V současné době připravujeme prostředí pro masivní rozvoj elektromobility. Je třeba si uvědomit, že elektromobil funguje jinak než auto se spalovacím motorem a je tak vhodný pro jiné účely. Společnosti by se měly na elektrifikaci připravit a pokud bude projekt správně zpracován, přinese i úspory. Například pro zavedení nabíječek musí podnik zajistit dostatečný příkon,“ otevřel debatu Miroslav Holan.

David Veselý dodal, že ČEZ instaluje nejen fotovoltaiku, ale také nabíjecí stanice a úložiště. Co se týče nabíjecích stanic v rámci budovy, lze to poměrně dobře řešit regulací v rámci budovy, akumulací. Příkon lze díky akumulaci jednorázově navýšit, případně lze regulovat v rámci budovy. „Jde o chytré řízení nabíjení vozového parku, aby se nenabíjela všechna auta současně, u veřejných nabíjecích míst je řešení složitější a tyto sítě je třeba posílit.“

„Nabíjení bude v budoucnu problém - ve starších bytových domech nenabijete, komerční objekty budou mít problém s příkonem a bude velmi obtížné ho realizovat na sídlištích u stávajících aglomerací,“ doplnil Jan Řežáb.

Miroslav Holan dodal: "Obrovský problém je s různými povoleními, která jsou největší překážkou všeho, nabíječka, která by se reálně dala instalovat za měsíc, se instaluje 2 roky, což je momentálně největší zabiják elektromobility.“

Na závěr došlo i na problematiku zelených budov

Jan Řežáb uvedl: „Nových zelených budov je poměrně málo a pokud jde o obnovu starších objektů, je třeba se na ni dívat v absolutní komplexnosti. Vytápění je poměrně jednoduchá věc, ale co je opravdu složité, je zajištění chlazení (mimo komerční budovy), další složitější záležitostí je ohřev užitkové vody, ten lze řešit buď solárními technickými panely, nebo fotovoltaikou. Pak je třeba se podívat na komplexní udržitelnost - z čeho je budova vyrobena a jak ovlivňuje specifické prostředí dané lokality. Jde o to, aby budova byla nejen technicky dobře navržena, ale aby měla i pozitivní přínos pro komunitu.“

Event Power Up Your Investments se zaměřil na výhody a ekonomickou proveditelnost fotovoltaiky a elektromobilů. Hosté diskutovali o výhodách přechodu na elektromobily a instalace solárních panelů, jako je snížení emisí, snížení provozních nákladů a dodržování stále se rozrůstající legislativy ESG. Dotace mohou být pro fotovoltaické projekty administrativní zátěží, velké instalace však mohou být ziskové i bez nich. Předpokládá se, že do roku 2032 bude polovina registrovaných automobilů v tuzemsku elektrická, ale velmi pomalý proces získávání různých povolení pro dobíjecí stanice zůstává hlavní překážkou širokého rozšíření elektromobilů.