Spotřeba uhlí je hlavním zdrojem uhlíkových emisí, které masivně přispívají ke změně klimatu. Zkoumání možností náhrady za čistší zdroje energie má proto velký význam při odhadování nákladů na zmírnění nežádoucích účinků spotřeby uhlí.

V ekonomii se měřítko používané k zachycení substitučních možností nazývá elasticita. Konkrétně se zaměřuji na odhady palivových elasticit, což jsou klíčové parametry mnoha environmentálních modelů hodnotících dopad různých politik snažících se vypořádat se se změnou klimatu. Cílem je předložit kvantitativní systematický přehled literatury zabývající se tématem substituce uhlí. Na základě 893 shromážděných odhadů vlastní cenové elasticity poptávky po uhlí a párových křížových cenových elasticit substituce mezi uhlím a elektřinou, plynem a ropou zkoumám publikační zkreslení v literatuře a hnací síly heterogenity ve vykazovaných odhadech.

Publikační zkreslení je přítomno, pokud výzkumníci systematicky podhodnocují odhady s určitými charakteristikami. V takových případech se existující důkazy zkreslují a zveličují. Pomocí několika rigorózních metod jsem zjistil, že vlastní cenová elasticita uhlí a křížová cenová elasticita mezi ostatními palivy a uhlím je významně ovlivněna publikačním zkreslením.

Naopak se domnívám, že křížová cenová elasticita mezi uhlím a jinými palivy pravděpodobně netrpí podstatným zkreslením publikací. Na základě toho dokazuji, že náhrada uhlí jinými palivy je proveditelná, i když omezená. Kromě publikační zaujatosti zkoumám další zdroje potenciální heterogenity v odhadech. Při použití nejnovějších technik a kontrol robustnosti jsem zjistil, že odhady jsou systematicky ovlivněny základním nastavením studie a technikami odhadu, které výzkumníci používají. Mezi odhady elasticity a úrovní rozvoje země však nenacházím žádný systematický vztah. Podobně se výrazně neliší odhady na státní, průmyslové a subindustriální úrovni. To naznačuje, že možnosti substituce nejsou větší pro průmyslová odvětví nebo pododvětví ve srovnání s možnostmi substituce na státní úrovni.

Nicméně je třeba mít na paměti několik možných nevýhod této analýzy. Testy používané k detekci publikační zaujatosti mohou trpět endogenitou, i když demonstruji svůj pokus o kontrolu. Výsledky jsou navíc jednoznačně podmíněny kvalitou recenzovaných studií. Pokud studie sdílejí společnou nesprávnou specifikaci, nemohu to ovlivnit a analýza by mohla být zkreslená. Můj úsudek je tedy založen čistě na publikovaném empirickém výzkumu.