Debata o tom, jak oživit evropskou ekonomiku, pokračuje. Nedávno byl bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi pověřen Evropskou unií (EU), aby vypracoval zprávu o tom, jak zastavit pokles produktivity v Evropě a oživit růst. Nyní do debaty vstupuje MMF, který nabízí vlastní nápady, jak Evropu napravit.

Nejprve se zamysleme nad problémem. V 90. letech 20. století byla produktivita práce v EU o něco vyšší než ve Spojených státech. To odráželo značné investice do technologií pro úsporu a zvýšení produktivity práce v Evropě. Přesto byl příjem na obyvatele v USA vyšší než v Evropě jen proto, že Američané v průměru pracovali déle než Evropané. Dnes je však produktivita práce v USA výrazně vyšší než v Evropě, což je výsledkem relativně rychlého růstu produktivity ve Spojených státech oproti pomalému nebo žádnému růstu v Evropě. To odráží rozsáhlé investice USA do technologií, k nimž přispívá silný systém investic venture capital. To vedlo k výraznému zvýšení rozdílu v příjmech na obyvatele mezi Spojenými státy a Evropou. Mnozí evropští politici se obávají, že pokud se tento vývoj nezmění, bude Evropa za Spojenými státy značně zaostávat.

Kromě toho se evropští politici pravděpodobně obávají, že neúspěch při zvyšování životní úrovně vyvolá frustraci, která posílí populistickou politiku jak na pravici, tak na levici. Navíc vzhledem k tomu, že počet obyvatel Evropy roste pomaleji než počet obyvatel Spojených států, bude celkový HDP ještě více zaostávat za USA, čímž se sníží vliv Evropy na globální ekonomické a geopolitické otázky.

Co je tedy třeba udělat? Mario Draghi navrhl zvýšení investic, reformy finančního trhu zaměřené na usnadnění investic venture capital a větší regionální integraci na podporu rozsáhlých investic do výzkumu, technologické infrastruktury a lidského kapitálu. MMF předložil podobné návrhy. Podle něj je základním problémem stagnace produktivity, zejména v oblasti technologií. Konkrétně uvádí, že „větší a integrovanější jednotný trh se zbožím, službami a kapitálem bude motivovat k investicím, inovacím a vytvářet úspory z rozsahu. Prohloubení evropské integrace rovněž posílí hospodářskou odolnost tím, že izoluje podniky a trhy práce od globálních tlaků na fragmentaci .“ Draghi i MMF zdůrazňují, že nestačí, aby jednotlivé evropské země prováděly reformy. Klíčem k dosažení rozsáhlých benefitů je spíše integrace.

Vize MMF je vlastně dosti podobná vizi těch, kteří byli zodpovědní za vytvoření jednotného trhu a eurozóny. Evropa však měla problém tuto integrovanou vizi plně realizovat, protože ji omezovaly obavy jednotlivých vlád ze ztráty suverenity a kontroly. Mezitím pandemie způsobila negativní fiskální šok, z něhož se region stále vzpamatovává, ačkoli pandemie vedla k prvnímu významnému úsilí o fiskální integraci. Velké rozpočtové deficity a vládní dluhy brzdí výdaje na společné investice v rámci EU. Přesto existuje naděje, že sílící konkurence ze strany předních společností ve Spojených státech a v Číně by mohla přimět vedoucí politiky k zahájení nových snah o zvýšení produktivity.