Evropská unie zavede v roce 2026 mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který zahrnuje zdanění dovozu na základě emisí uhlíku z výroby zboží. Tato daň se vztahuje i na výrobky vyrobené v Evropské unii, takže se podle EU nejedná o protekcionistické opatření. Cílem je odrazovat od emisí uhlíku a zboží vyrobené bez emisí uhlíku nebude zdaněno.

Navzdory tvrzení EU, že toto opatření není protekcionistické, vyvolalo v zámoří značnou kritiku a rozhořčení. Indická ministryně financí Nirmala Sitharamanová prohlásila, že CBAM poškodí růst rozvíjejících se zemí, a tím sníží jejich schopnost zaplatit energetickou transformaci. Konkrétně uvedla, že CBAM je „obchodní bariérou“ a že zbrzdí přechod na zelené technologie.

Indie v současnosti vyrábí více než polovinu elektřiny spalováním uhlí. Proto bude CBAM uplatňovaný na indický vývoz do EU značný a pravděpodobně poškodí objem vývozu. To zase poškodí hospodářský růst, a tím sníží schopnost uskutečnit energetickou transformaci. Bez CBAM by však evropské společnosti byly v konkurenční nevýhodě.