V ekonomikách eurozóny dochází k rozdílnému růstu v jednotlivých odvětvích a ke zlepšení spotřebitelské důvěry, což vede ke smíšenému výhledu na letošní rok.

Opatrný optimismus, který byl v eurozóně patrný na začátku roku 2024, se částečně naplnil. Kombinovaná ekonomika eurozóny rostla v prvním čtvrtletí více, než se očekávalo (mezičtvrtletně o 0,3 %), protože čistý vývoz (vývoz minus dovoz) podpořil růst, zatímco soukromá spotřeba mírně vzrostla. Vývoz eurozóny v loňském roce neúměrně poklesl (ve srovnání se světovým trhem), a to zejména na jeho konci: To naznačuje, že tento růst na začátku roku by mohl být - alespoň částečně - efektem srovnávací základny. Zatímco výdaje spotřebitelů rostly, reálné příjmy rostly ještě více, což vedlo k růstu míry jejich úspor - to znamená, že spotřebitelé sice mohli více utrácet, ale alespoň část svých dodatečných příjmů spořili například na spořicích účtech.

Toto hospodářské oživení pokračovalo ve druhém čtvrtletí podobným tempem (tj. 0,2 % mezičtvrtletně). Přesto nebyl vývoj v jednotlivých zemích rovnoměrný: Španělská ekonomika vzrostla o 0,8 % a německá ekonomika mírně poklesla, zatímco Francie a Itálie ve srovnání s minulým čtvrtletím mírně rostly o 0,2 %.

Pokud jde o jednotlivé sektory, rozdíl mezi zpracovatelským průmyslem a službami se dále prohloubil, protože produkce zpracovatelského průmyslu táhne hospodářskou aktivitu (obrázek 1), zejména v Německu a Itálii. Slabé jsou údaje o výrobě zejména v chemickém průmyslu, textilním průmyslu, nábytkářství, dřevařství a tiskařství. Zdá se, že situace je výsledkem kombinace různých faktorů: Při slabé zahraniční poptávce a zvýšené (geopolitické) nejistotě ovlivnily vyšší ceny energií energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl. Preference a potřeby spotřebitelů se přesunuly od zboží, jako je nábytek a textil - obě tato zboží byla během pandemie velmi žádaná. A pokračující snahy o digitalizaci snížily poptávku po věcech, jako jsou tisková zařízení, protože podniky a spotřebitelé dávají přednost online a digitální dokumentaci a obsahu.

Naproti tomu sektor služeb v posledních čtvrtletích mírně rostl. Silný růst vykazuje informační a komunikační sektor. Na druhé straně služby související s nemovitostmi jsou stále slabé, což odpovídá utlumené stavební činnosti.

Ukazatele spotřebitelského sentimentu v současné době naznačují, že v nadcházejících měsících bude ekonomická aktivita podobná nebo o něco slabší. Ukazatel ekonomického sentimentu Evropské komise se v posledních měsících pohybuje bez jasného směru (nachází se těsně pod svým dlouhodobým průměrem).

Je patrný rozdílný trend mezi spotřebitelským a podnikatelským sentimentem (obrázek 2): Zatímco důvěra spotřebitelů se v posledních měsících zlepšuje (z velmi nízkých úrovní), ostatní kategorie stagnují nebo se zhoršují. Ačkoli rostoucí reálné příjmy a vysoké úspory zvyšují spotřebitelský sentiment, výdaje jsou v poslední době spíše nižší, zejména v oblasti spotřebního zboží. V současném čtvrtletí se však očekává mírný růst spotřebitelských výdajů, protože se zlepšuje nálada spotřebitelů a jejich kupní síla.

Budoucnost podniků se zdá být chmurnější, což naznačuje i index nákupních manažerů. Tento souhrnný ukazatel pro eurozónu od konce loňského roku do června 2024 rostl. V červenci se však růst zastavil, zatímco samotný ukazatel opět oslabil: Nyní se pohybuje těsně nad hodnotou 50, což stále naznačuje mírný růst. Hodnoty indexu klesly ve všech odvětvích, což ukazuje na oslabení dynamiky také v sektoru služeb.

Přesto výroba a příchozí zakázky v německém průmyslovém sektoru v červnu vzrostly, což ukazuje na stabilizaci. Celkově zůstává ekonomický výhled pro nadcházející čtvrtletí smíšený: Přestože tempa růstu předpokládaného na začátku roku nemusí být dosaženo, zůstává pravděpodobné, že se bude blížit tempu růstu z první poloviny roku.

Evropská centrální banka oznámila první snížení sazeb o 0,25 procentního bodu v červnu a další v září. Celková inflace se v srpnu snížila na 2,2 % oproti 2,6 % v červenci. Jádrová inflace mírně poklesla z 2,9 % na 2,8 %, zatímco inflace ve službách se mezi červencem a srpnem velmi mírně zvýšila ze 4 % na 4,1 %. Hodnoty inflace ve službách jsou stále poměrně vysoké. Přesto nebyly provedeny žádné výrazné úpravy prognóz inflace a meziroční hodnota kolem 2,5 % pro letošní rok se stále zdá být realistická.

Stejně jako dynamika růstu je i dynamika inflace v jednotlivých zemích eurozóny značně odlišná, což činí úkol centrální banky poměrně náročným. Přestože rozdíly v míře inflace jsou již mnohem nižší než v době vrcholu inflace na konci roku 2022, stále existují značné rozdíly. V Belgii ceny stále rostou o 4,3 %, zatímco ve Finsku inflace ustoupila na 1,1 %. Tyto rozdíly nejsou způsobeny pouze rozdíly v energetické složce, neboť hodnoty jádrové inflace se pohybují mezi 4,9 % (Estonsko) a 2 % (Finsko).

V nejbližším období by měla hospodářský růst eurozóny podpořit soukromá spotřeba. Očekává se, že spolu s posilující zahraniční poptávkou se postupně začne zvyšovat exportní aktivita. Další uvolnění měnové politiky centrální banky by mělo zmírnit brzdu růstu v některých sektorech, zejména ve stavebnictví.