Nejpoužívanějším zařízením v Česku zůstává dál smartphone. Chytré hodinky i chytrou televizi navíc Češi a Češky používají častěji než laptop. Méně než jedno procento lidí pak denně využívá VR brýle a povědomí o metaverse zůstává dál nízké, vyplývá z našeho nového průzkumu.

Podle nejnovější globální studie Deloitte Digital Consumer Trends, která každoročně mapuje chování více než 36 000 respondentů ze 4 kontinentů a 21 zemí, včetně Česka, je pro 98 % Čechů a Češek chytrý telefon nejpoužívanějším zařízením. Díky své multifunkčnosti a přenosnosti ho tuzemští uživatelé nepustí z ruky i několik hodin denně.

“Češi při výběru svého nového telefonu nejčastěji požadují velkou výdrž baterie, úložiště nebo kvalitní fotoaparát a kameru. Naopak nejméně důležité jsou pro ně vlastnosti týkající se udržitelnosti jako je uhlíková stopa, možnost snadné opravitelnosti nebo použití recyklovaných materiálů. Vzhledem k tomu, že lidé kupují chytrý telefon v průměru déle než jednou za tři roky, je pro ně správný výběr zásadní,” říká expert na telekomunikace a lídr TMT skupiny v českém Deloitte Jan Kudlák.

Chytré telefony budou ještě chytřejší

Smartphony, které Češi používají v průměru stokrát denně, nabízí stále velký prostor pro své další přínosy. Více než každý čtvrtý Čech by například uvítal digitální řidičský průkaz ve svém telefonu, podobně jako vláda nedávno spustila tzv. eDoklady, které v první fázi umožní postupný přechod občanského průkazu do elektronické podoby. Mladší skupiny (18 - 24 let), které mají blíž k technologiím, jsou tomu nejotevřenější; téměř polovina (48 %) z nich by chtěla používat svůj smartphone jako řidičský průkaz a 29 % jako cestovní pas. Tato čísla kontrastují s 27 % a 19 % ve stejném pořadí v ostatních věkových skupinách.

“Jsem přesvědčen, že ověřování chytrými telefony je gamechanger, který rozšiřuje jejich užitečnost, nepostradatelnost a také význam pro spotřebitele. S kolegy předpokládáme, že letošní rok bude pro smartphony znamenat úspěšné období, přestože se podle prognózy očekává pokles prodejů. Význam chytrých telefonů totiž posiluje i jejich rostoucí pětimiliardový uživatelský ekosystém,” říká Jan Kudlák, který v Deloitte pomáhá se strategií a technologickou transformací největším operátorům v Evropě.

Podle něj budou smartphony nadále hrát klíčovou roli při ověřování plateb, ale důležité mohou být i u dalších činností jako je přístup na některé webové stránky, odemykání vozidel, vstup do budov nebo ověřování totožnosti, přičemž se očekává, že počet jejich použití se vyšplhá do bilionů. Toto ověřování se má rozšířit i na zabránění podvodným přístupům k online účtům, především prostřednictvím dvoufaktorového ověřování (TFA) a přístupových klíčů, které by měly ve střednědobém horizontu nahradit hesla. S narůstající kybernetickými hrozbami se tak mohou stát důležitými zařízeními, které najdou rovnováhu mezi svou velikostí, výkonem, připojením, bezpečností a důvěryhodností.

Mezi další nejvíce používaná zařízení v Česku patří chytré hodinky (73 %) a chytré televize (82 %), kterým uživatelé dávají přednost i před laptopy (66 %). Dále Češi uvádějí technologie, které využívají převážně pro jednu funkci a na jednom místě. Patří mezi ně herní konzole (31 %) a VR brýle, které však pravidelně používá méně než jedno procento lidí.

Udržitelnost a mataverse netáhnou

I když mají Češi při výběru zařízení dobré úmysly, zájem o životní prostředí při jejich nákupu málokdy rozhoduje o finálním výběru. U některých zařízení je navíc obtížné najít informace o environmentálních dopadech. Na jedné straně 79 % Čechů a Češek nemá tendenci vyhazovat rozbitou elektroniku do odpadu a 64 % má snahu o její opravu než přistoupí k výměně, na druhé straně jen 8 % respondentů se svou rodinou či přáteli pravidelně hovoří o uhlíkové stopě a pouze 9 % lidí zná rozsah své uhlíkové stopy.

“Nejsou to lichotivá čísla a myslím, že hodně souvisí s tím, že si lidé spotřební elektroniku nepořizují tak často, aby pro ně bylo téma udržitelnosti a ekologie při výběru zásadní. Naproti tomu u zboží, které kupují pravidelně, se jejich pozornost k odpovědnosti obrací výrazněji,” doplňuje Jan Kudlák.

Jedna z dalších otázek se zaměřila i na znalost metaverse, jenž dál zůstává nízká. Podíl Čechů, kteří uvedli, že vědí o co jde, loni činil 17 % a v roce 2022 šlo o 16 %. Přesto se globální firmy na metaverse zaměřují čím dál častěji, protože v souvislosti s prostorovými technologiemi a průmyslovými aplikacemi, které využívají umělou inteligenci a data, se metaverse mění na podnikový nástroj k simulaci i replikaci reálných procesů, vzniku digitálních dvojčat, podpoře bezpečnějších a efektivnějších pracovišť nebo k prototypování nových zařízení. Předpokládá se, že do roku 2030 vygeneruje globálně téměř 100 miliard dolarů, čímž může průmyslový metaverse předběhnout některé tradiční segmenty.

Celý průzkum včetně TMT predikcí a tech trendů si můžete stáhnout zde: