Rok 2021 jsme navzdory pandemii zhodnotili jako úspěšný a silný rok v rámci M&A segmentu. Jak to bylo s rokem 2022, který nám naopak přinesl mimo jiné nepříznivou politickou či ekonomickou situaci? A jaká jsou očekávání do roku 2023?

V průběhu roku 2022 jsme se potýkali především se zvyšováním úrokových sazeb a také s růstem nákladů v důsledku energetické krize. Jak se s tím vyrovnávají jednotlivé firmy a trh M&A? Do jakých segmentů se vyplatí investovat? Jaký byl rok z pohledu vedení našeho Financial Advisory týmu?

Na tyto otázky jsme se zeptali partnerů české a slovenské pobočky Deloitte Financial Advisory. Přinášíme rozhovor s Mirkem Linhartem (M. L.), Janem Brabcem (J. B.), Dušanem Ševcem (D. Š.) a Romanem Luxem (R. L.).

Jak bys zhodnotil český M&A trh v právě končícím rok 2022? Byl pro tebe něčím výjimečným?

D. Š.: Český M&A trh bych zhodnotil za rok 2022 velmi pozitivně. Byl to dobrý rok nejen pro Deloitte, ale i celkově pro trh. V České republice jsme byli součástí vysokých transakcí oproti předchozím letům, jejichž hodnota dosahovala zhruba 200 milionů. eur a více. Zaznamenali jsme vysoký share velkých transakcí na počtu celkových transakcí v M&A a z tohoto hlediska to vnímám příznivě a výjimečně. Obávám se však, že nám rok 2023 přinese z důvodu situace na Ukrajině energetickou krizi a řetězově způsobenou vysokou inflaci, což business nemůže ignorovat. Pokud nepřijde náznak zlepšení, rok 2023 nebude lepší než rok 2022.

J. B.: V roce 2022 došlo na českém trhu M&A ke zpomalení. V první řadě v důsledku narušení dodavatelského řetězce zaznamenáváme zhruba od poloviny roku u řady společností pokles valuací. Dalšími dvěma aspekty, které výrazně ovlivnily trh M&A a hrály v roce 2022 důležitou roli, byly zvýšení úrokových sazeb a válka na Ukrajině, které budou z jisté části ovlivňovat i rok 2023.

Projevil se v českém M&A prostředí negativní vývoj na finančních trzích a nižší M&A aktivita na západních trzích?

D. Š.: Negativní vývoj způsobuje vysoká inflace, která má významný dopad na valuace. Většina firem si při akvizicích musí najít přijatelnou cenu, národní banky zvedají úrokové sazby, a proto valuace jednoduše klesly. Nicméně pořád to není na špatné úrovni. Po mnoho let jsme měli vysoké valuace, měli jsme seller market, kde byla na každé prodávané aktivum dlouhá řada potenciálních kupujících. Myslím si, že váhy se budou nyní měnit.

Navázali bychom na vysoké úrokové sazby. Vnímáš dražší financování jako potenciální problém spíše pro PE/VC fondy nebo strategické investory?

D. Š.: Dobrá otázka. U obou to byl problém, ale neumím říct, u koho byl větší. Nicméně domnívám se, že stratégové měli asi větší problém s financováním. Podle mých informací z trhu PE tento problém zatím až tak neřeší, i když je financování dražší a méně dostupné. Náklad na financování, který je nepřímo způsoben zejména valuacemi, má ale každý z těchto hráčů.

Jakým způsobem trhy reagují na zvýšené úrokové sazby? Lze očekávat konec tzv. „levných peněz“, nebo lze očekávat návrat nízkých úrokových sazeb? Jak hodnotíš stav bankovních institucí a jakou roli mohou sehrát v celkovém poklesu tržní aktivity?

J. B.: Návrat levných peněz se minimálně ve střednědobém horizontu konat nebude, nicméně neočekáváme, že by sazby výrazně rostly dál. Co se týče českého bankovního trhu, jsou banky ve velmi dobré kondici, a to cca 2 % NPL. Banky jsou nadále ochotny financovat velké transakce na trhu. Zvýšenou opatrnost vidíme v oblasti akvizičního financování.

Jedna z tvých specializací jsou finanční prověrky due diligence. Jsou nějaké specifické oblasti, na které jste se z pohledu finančního due diligence museli v roce 2022 zaměřit např. také s ohledem na vývoj inflace či jiné aspekty?

D. Š.: Letos se u každého projektu dostávaly do popředí náklady na energie a sensitivita. Náklady na energie jsme nikdy předtím neřešili v takové míře jako v roce 2022. Obnášelo to i pohled do budoucnosti z hlediska stability dodavatelů, kolik bude energie stát, do jaké míry jsou dodávky garantovány v budoucnosti apod. Inflace není zatím tak velkým aspektem, ale co bych zmínil, jsou dopady zahraniční měny. Polský zlotý nebo maďarský forint začaly oslabovat vůči hlavním světovým měnám, což je aspektem k řešení otázky pozitivity nebo negativity na kvalitu výdělků.

Jaký je dle tebe výhled českého M&A trhu pro rok 2023 z hlediska PE a strategických investorů? Očekáváš, že bude příští rok M&A aktivita vyšší než v právě končícím roce 2022?

D. Š.: Řekl bych, že v případě PE bude štěstí přát pouze těm, kteří mají dostatečné finanční prostředky. Skupiny, které plánují nyní nebo v blízké budoucnosti raisovat peníze, budou mít problém a aktivita nemusí být až tak vysoká. Co se týká stratégů, předpokládám že tento problém bude o něco mírnější, protože velké korporace mají i přes covidovou pandemii stále dostatek hotovosti .

Jak se tuzemský trh liší od dalších světových trhů? Lze očekávat, že vývoj na globálních trzích bude homogenní?

J. B.: Tuzemský trh se od globálního liší zejména velikostí a absencí složitějších strukturovaných obchodů, jinak je velmi výrazně ovlivněn trhem globálním. Díky proexportnímu charakteru naší ekonomiky je tuzemský trh plně závislý na vývoji celosvětových trhů, zejména trhů EU a Německa. Lze tedy očekávat, že se tuzemský trh bude vyvíjet obdobným způsobem.

Jaký je výhled pro rok 2023, očekáváte rychlou obnovu trhů, nebo dlouhodobý pokles? Čeká nás ekonomická krize jako v roce 2008?

J. B.: Je otázka, zda to nazývat přímo krizí, ale pravděpodobně se dočkáme výraznějšího oslabení M&A trhu. Výhodou je, že oproti roku 2008 mají jak strategičtí, tak finanční investoři dostatek finančních prostředků na případné akvizice. Výhled na rok 2023 máme pozitivní – navzdory nepříznivým ekonomickým událostem, jako je zmíněný konflikt na Ukrajině či zvýšení úrokových sazeb. Věříme, že již zhruba ve druhé polovině roku 2023 uvidíme na trhu pozitivní trendy, které povedou v roce 2024 ke zvýšení aktivity na trhu.

Začátek konfliktu na Ukrajině a růst úrokových sazeb velmi zpomalily realitní trh, transakce skoro nejsou. Jak tuto situaci řeší residenční a komerční sektor?

M. L.: Zvýšení úrokových sazeb mělo zásadní dopad na trh nemovitostí obecně, transakce do nemovitostí se zpomalily. Na rezidenčním trhu se v podstatě zastavil trh hypoték, který zaznamenal meziroční pokles až o 80 %. U komerčních nemovitostí nastaly změny ještě před konfliktem. Například během covidové pandemie stagnovaly prodeje kanceláří jako investičního produktu a klesaly yieldy. Staly se velmi nejistým a nestálým produktem, i když samozřejmě budou existovat a fungovat nadále. Dá se tedy říci, že nejen situace na Ukrajině zapříčiňuje nejistotu, ale vlastně celý ekonomický slowdown, a to primárně ceny energií.

Lze v důsledku vysokých úrokových sazeb, a tedy i sazeb u hypotečních úvěrů očekávat významné ochlazení rezidenčního realitního trhu?

R. L.: Růst úrokových sazeb měl určitě dramatický dopad na poptávku po financování a nemovitostech. Ovlivňuje totiž schopnost firemního sektoru splácet tyto sazby. Proto očekávám zvýšenou opatrnost firem. Ty budou muset zajistit provoz tak, aby nezkrachovaly, a budou velmi obezřetné při investičních plánech.

Jak se budou vyvíjet ceny bytů a nájemného v nadcházejícím období? Bude Praha nějakým způsobem vybočovat z celorepublikového trendu?

R. L.: V Praze je dlouhodobě největší poptávka po bydlení a kvůli nedostupnosti a neschopnosti si momentálně financovat vlastní bydlení poroste poptávka po nájemním bydlení a s tím i jeho cena.

Prodej bytů se dramaticky propadl, roste naopak nájemní trh. Jaký očekáváš vývoj a reakci trhu? Je tento stav udržitelný?

M. L.: V roce 2019 byla na rezidenčním trhu míra dostupnosti bydlení i přes rostoucí ceny na dobré úrovni. Poměr anuity z povinného úroku se za posledních 5 let pohyboval stále mezi 15 a 18 %. Naopak v letech 2020, 2021 a 2022 došlo k vysokému nárůstu cen, vláda tiskla peníze, lidé cítili, že musí investovat, a očekávali příchod inflace. Snažili se cash vložit do nemovitostí jakožto uchovatelů hodnoty. Teď se očekává určitá korekce v ceně, roste poptávka po nájmech. Myslím si, že to bude stoupat do chvíle, než se vyrovná dlouhodobě průměrně udržitelný výnos z rezidenční nemovitosti, který se pohybuje okolo 3,5–4,5 %. Avšak tento stav není dlouhodobě udržitelný.

Dá se vzhledem k výše uvedenému čekat růst yieldů a jak by se mohly zvýšit?

M. L.: U rezidenčních nemovitostí bych to nenazýval úplně rapidním růstem. Za poslední dva roky rostly ceny a klesl yield. Tlak nájmů bude růst, dokud se nevyrovná standardní yield s rezidenční nemovitostí. Avšak poptávka po nájmu je relativně velká a díky krizi se situace nějak ustálí. Co se týče komerčních nemovitostí, po delší době poklesu se dostaly na své minimum a momentálně začaly růst, což se dalo očekávat. Otázkou je, co se bude dít dále a jak dlouho to bude trvat. Kdyby tato nejistota trvala 3 roky, pak by to pro všechny představovalo velký problém, minimálně na nemovitostním trhu. Někomu dobíhají dluhopisy, kterým končí splatnost, fondy mají dobu, do které fungují, a poté se likvidita se omezí. Je to otazník úrokového vývoje, který je na trhu momentálně nejistý.

Jaké jsou naopak příležitosti vyplývající ze současného mixu hrozby války, vysokých úroků a cen energií a materiálů.

M. L.: Bohužel se v této situaci ukáže, kdo stojí na slabých nohách. Je potřeba se koukat na nemovitosti v dlouhodobém horizontu. Momentální situace přišla velmi náhle, a kdo to nezaznamenal včas a neprodal, musí být silný, aby to finančně ustál. Ale každá situace přináší příležitosti, kterými jsou v tomto případě například nájemní bydlení nebo výroba a logistika.

Jaké doporučení bys dal v souvislosti s alokací kapitálu investorům pro rok 2023? Existuje segment, do kterého má smysl investovat i v ne zcela příznivé ekonomické situaci?

M. L.: Počkal bych s investicí do nemovitostí, snažil bych se využít cenové korekce a nekupovat za plnou cenu. Kdo peníze má a nepotřebuje kupovat, nekupuje. Investorům bych doporučil dívat se na správný průmysl s dobrými vyhlídkami a cenou. Avšak bohužel kvůli vysokým úrokům je lepší financovat akvizice vlastním kapitálem, a ne úvěrem.

Konflikt na Ukrajině byl v roce 2022 v mnoha směrech určujícím prvkem. Významnou událost pro tuzemský bankovní trh představuje insolvence Sberbank CZ a odebrání její bankovní licence ČNB. Jak hodnotíte dosavadní vývoj konkurzního řízení Sberbank CZ?

R. L.: Situace na Ukrajině postihla hospodářství jako takové a měla i velký dopad na fungování Sberbank. Klienti udělali run na banku a vybrali velké množství prostředků. V důsledku toho se banka dostala do problémů, které vedly k odebrání její licence, a vstoupila do likvidace. Je to jedna z nejkomplikovanějších insolvencí právě kvůli tomu, že Sberbank jako finanční instituce spadá pod sankční režim a je dozorovaná ČNB s velkým množstvím věřitelů.

Konflikt na Ukrajině měl nepříznivý dopad i na většinu výrobních firem, ať už zpožděním, nedostatkem dodávek nebo skokovým zvýšením jejich nákladů. Jak se společnosti vyrovnaly s takovouto nečekanou změnou ekonomického prostředí? Přineslo to i nějaké příležitosti?

R. L.: Společnosti určitě dělají, co můžou, aby rychle reagovaly na ekonomické změny. Nastalo ochlazení poptávky po jejich službách a produktech a myslím si, že se to plně projeví až v příštím roce. Naopak to určitě přineslo i příležitosti. Válka vedla i k tomu, že vzrostl význam některých sektorů ve střední a západní Evropě kvůli oslabení dodávek a služeb poskytovaných společnostmi na Ukrajině.

Od druhé poloviny roku 2021 tvoříme spolu se slovenskou pobočkou Deloitte jeden cluster. Přinesla úzká spolupráce se slovenskými kolegy některé překvapivé synergie? Vyvíjel se slovenský M&A trh v roce 2022 v některých ohledech jinak než ten český?

R. L.: Spíše, než překvapivé bych řekl očekávané. Určitě to přineslo benefity pro obě strany. Došlo k rozšíření týmu, díky čemuž umíme lépe reagovat na poptávku po našich službách. Zintenzivnili jsme výměnu know-how a zkušeností v rámci týmu a celkově mělo vytvoření clusteru pozitivní efekt na náš byznys. V rámci M&A trhu nevidím velký rozdíl.