Píše se rok 2000. Předchozí dekáda začala pro ekonomiku EU silným impulsem v podobě sjednocení Německa. Druhá polovina desetiletí byla znatelně slabší. Průměrný růst HDP dosáhl v EU 2,6 procenta, zatímco USA ji proletěly tempem 4,0 procenta. Na řadu přichází Lisabonská strategie, jejíž ambicí je ekonomiky dohnat a předehnat USA do deseti let.

Píše se rok 2010. Evropě si v posledních deseti letech nevedla špatně, ekonomika EU se vyvíjela podobně jako v USA, i dopad globální finanční krize byl podobný. Nicméně o dohánění a předhánění nemůže být řeč. Ambice Lisabonské strategie zůstaly z velké části nenaplněny. Na řadě je nový plán, Evropa 2020. V druhém desetiletá je ovšem tempo růstu ekonomiky v EU poloviční ve srovnání s USA. Navíc ve hře je nový silný hráč, Čína.

Ocitáme se v roce 2021. Po pandemii přichází plán NextGenerationEU, který má s pomocí 750 mld. eur (5 procent HDP EU) konečně přivést EU zpět na výsluní. Na začátku roku 2025 Německa již třetím rokem vrávorá ve vleklé recesi. Celá EU bude ráda, když se letos HDP zvýší o 1 procento, zatím USA stupňují tempo na 3 procenta.

Začíná rok 2025. Na řadě je nová strategie, Kompas konkurenceschopnosti. Přinese konečně výsledky? Nemusíte studovat modely hospodářského růstu, abyste přišli na to, že hnacím motorem jsou inovace a nové technologie. Vyberte si kterékoli klíčové technologické téma současnosti, AI, kvantové počítače, elektromobilita, atd. a zkuste v něm najít Evropu. Z USA přišel ChatGPT, čínská odpověď je DeepSeek, Evropa mlčí. U ostatních témat je to podobné.

Evropa nepotřebuje žádné další složité strategie. Jediném, co potřebuje je 3M. Nemyslím lepící pásku, ale méně regulace, méně byrokracie a především méně daní. Složená daňová kvóta v EU dosahuje v průměru 40 procent HDP, v USA 25 procent, v Číně 20 procent. Navíc v případě USA a Číny jsou relativně nižší přímé daně, a naopak vyšší nepřímé daně.