Evropská centrální banka (ECB) potřetí od června snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 3,25 %. Nejednalo se o překvapení. V rámci eurozóny klesla inflace na nízkou úroveň a ekonomika vykazuje známky útlumu. Trh práce sice zůstává napjatý, ale růst mezd se poněkud zmírnil. Z pohledu ECB je tedy uvolnění měnové politiky opodstatněné. Je pravděpodobné, že ECB bude v následujících měsících v těchto krocích pokračovat.

Nedávné údaje o inflaci v eurozóně byly lepší, než ECB na začátku roku předpokládala. Christine Lagardeová však zatím nevyhlásila vítězství, pravděpodobně kvůli pokračujícímu silnému růstu cen služeb, který odráží rostoucí mzdy na napjatém trhu práce.

Přesto, pokud Lagardeová nevěří, že inflace je poražena, proč pokračuje v uvolňování měnové politiky? Pravděpodobnou odpovědí je, že se spolu se svými kolegy obává, aby zpožděný dopad přísné měnové politiky neuvrhl ekonomiku eurozóny do poklesu. Ta je zjevně velmi křehká, zatímco naděje spočívá v tom, že uvolněná politika poskytne určitou podporu úvěrové aktivitě.

A konečně, ačkoli je domácí poptávka v Evropě slabá, export byl považován za potenciální kompenzační zdroj růstu. Přesto se uvádí, že v srpnu se vývoz z EU do Číny oproti předchozímu roku snížil o 11 %, což je pravděpodobně odrazem slabé domácí poptávky v Číně. Je však naděje, že případné pobídky čínské vlády by mohly tento trend zvrátit.