Česká republika v posledních letech zaznamenala významný pokrok ve výběru daně z přidané hodnoty (DPH), přestože ekonomika čelila mnoha výzvám. Vývoj v oblasti daňových příjmů a dodržování daňových povinností ukazuje na rostoucí efektivitu výběru DPH, ale také na vliv makroekonomických faktorů, jako jsou inflace, energetická krize a postpandemické oživení.

DPH představuje základní pilíř daňového systému v Česku. Tato daň se podílí více než 40 % na celkovém výběru daní v české ekonomice. Význam této daně se přitom postupně zvyšoval. V roce 1995 se DPH podílela na celkovém inkasu jen 28 %, dnes je to přes 40 %.

Příjmy z DPH v Česku vzrostly v roce 2022 o 15,6 %, což odráží silný růst nominálního HDP, který se zvýšil o 11,8 %. Tento nárůst byl primárně způsoben vysokou inflací a pokračujícím ekonomickým zotavením po pandemii COVID-19. Reálný HDP vzrostl v roce 2021 o 4,0 % a v roce 2022 o 2,8 %, přičemž hlavním faktorem růstu byla domácí poptávka. Nicméně spotřeba domácností v roce 2022 stagnovala kvůli vysoké inflaci, která dosáhla rekordní hodnoty 18,0 %, tedy výrazně nad průměrem EU ve výši 11,5 %.

V roce 2023 se výběr DPH zvýšil o 5,8 %, k čemuž pomohl zejména růst nominálního HDP o 8,1 %. Loni inkaso DPH stouplo o 3,0 %, v potaz je ovšem nutné vzít změny sazeb, kdy dvě snížené sazby DPH ve výši 10 % a 15 %, nahradila jedna snížená sazba DPH ve výši 12 %. Změna byla přitom provedena jako fiskálně negativní.

Jedním z klíčových ukazatelů efektivity výběru DPH je tzv. daňová mezera (VAT compliance gap), tedy rozdíl mezi teoreticky očekávaným a skutečně vybraným výnosem z DPH. V Česku došlo k jejímu významnému poklesu. V roce 2010 se nedařilo vybírat téměř 23 % potenciálního inkasa této daně.

Výraznou změnu přinesla dvě opatření zavedené v roce 2016, kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb. Od té doby se efektivita výběru DPH výrazně zvýšila. V roce 2022 se daňové mezera DPH snížila na 4,2 %, odhady pro rok 2023 dokonce ukazují pokles daňové mezery pod 4 %.