Zatímco většina velkých ekonomik se znepokojuje tím, že inflace zůstává nad cíli centrálních bank, mnoho investorů se obává, že inflace v Číně je příliš nízká a že riziko deflace nezmizelo.

V Číně se spotřebitelské ceny v červnu oproti předchozímu roku zvýšily pouze o 0,2 %. To je méně než 0,3% inflace v dubnu a květnu. Ve skutečnosti ve třech z posledních čtyř měsíců ceny oproti předchozímu měsíci klesly. Deflace tak zůstává problémem. Po vyloučení volatilních cen potravin a energií se jádrová inflace v červnu oproti předchozímu roku zvýšila o 0,6 %.

Co je příčinou velmi nízké inflace? Pomůže, když se podíváme na některé podrobnosti. V červnu byly ceny potravin o 2 % nižší než před rokem. Z toho ceny čerstvé zeleniny klesly o 7,3 % a čerstvého ovoce o 8,7 %. Na druhé straně se zvýšily ceny oděvů o 1,5 % a zdravotní péče o 1,5 %. Vláda rovněž oznámila, že výrobní ceny (ceny výrobců) v Číně se v červnu oproti předchozímu roku snížily o 0,8 %. Jedná se o nejpomalejší pokles od prosince 2022. Přesto na roční bázi ceny továrních vstupů klesají v každém měsíci od září 2022. To pravděpodobně odráží nadbytečné kapacity i dopad klesajících cen komodit.

Přetrvávající slabá inflace v Číně je částečně odrazem slabé domácí poptávky. Čínské spotřebitele poškodila krize na trhu rezidenčních nemovitostí, která vedla k poklesu cen nemovitostí, a tedy i vnímaného blahobytu. Kromě toho se zdá, že slabá aktivita v oblasti nemovitostí utlumila nákupy spojené s novými domy. Také trh práce je relativně slabý, zatímco investice soukromého sektoru do podnikání stagnují. Navíc úspory domácností jsou vysoké v důsledku nejistoty spotřebitelů ohledně ekonomického prostředí.

V době slabé domácí poptávky se vláda spoléhá na to, že hospodářský růst podpoří export, zejména export související s informačními technologiemi a čistou energií. Čína však čelí nelibosti svých obchodních partnerů, kteří tvrdí, že Čína prostřednictvím dotací neférově konkuruje, což Čína odmítá. Tato odezva však zhoršuje schopnost Číny zvyšovat vývoz. Čínský vývoz elektrických vozidel (EV) totiž od května do června klesl o 13,2 %. Stalo se tak v důsledku opatření Evropské unie (EU) i Spojených států, které omezily dovoz čínských elektrických vozidel. Navíc čínští výrobci lithiových baterií údajně trpí finančními ztrátami.

Stimulace domácí poptávky tak bude pravděpodobně důležitá pro dosažení hospodářského růstu a snížení rizika deflace. Vláda podnikla skromné kroky včetně dotací na dokončení nedokončené bytové výstavby a mírného snížení některých úrokových sazeb. Přesto je pravděpodobně zapotřebí dalších opatření. To by mohlo zahrnovat posílení sociálního zabezpečení, které by lidi povzbudilo k tomu, aby měli menší úspory.

Důležitou součástí růstové strategie Číny je zvýšení investic a vývozu klíčových technologií, jako jsou informační technologie, elektromobily a baterie. Na základě nejnovějších údajů tato strategie vykazuje známky úspěchu. Tedy, že vývoz v červnu rychle rostl, a to nejrychlejším tempem za téměř dva roky. Čína však čelí sílící protekcionistické politice ze strany Evropy a Severní Ameriky i dalších míst vůči některým svým vývozům. Hrozí, že tato obchodní omezení budou brzdit schopnost Číny zvyšovat vývoz, a tím zpomalovat hospodářský růst.

Podívejme se na to podrobněji. V červnu se čínský vývoz (v USD) oproti předchozímu roku zvýšil o 8,6 %, což je nejrychlejší tempo růstu za posledních 21 měsíců. Je možné, že některé společnosti předzásobují vývoz v očekávání vyšších cel. Import se totiž v červnu oproti předchozímu roku snížil o 2,3 %, což je nejprudší pokles od února. Vzhledem k tomu, že velkou část importu tvoří vstupy používané k výrobě exportně orientovaných produktů, pokles dovozu nevěstí nic dobrého pro budoucí export. Pokles dovozu může také odrážet slabou domácí poptávku.

V prvních šesti měsících roku 2024 vzrostl vývoz o 3,6 % oproti předchozímu roku. Podle odvětví se jednalo o nárůst o 21,6 % u integrovaných obvodů, 18,9 % u automobilů a 85 % u lodí. Naopak vývoz oceli se snížil o 9,3 %. Také dovoz se v prvních šesti měsících roku 2024 zvýšil o 2 %. Z toho o 54 % vzrostl dovoz zařízení pro automatické zpracování dat a o 11 % dovoz high-tech výrobků.

Podle jednotlivých zemí se export v prvních šesti měsících zvýšil o 1,5 % v případě Spojených států, poklesl o 2,6 % v případě Evropské unie (EU) a o 6,3 % v případě Japonska. Výrazněji však rostl vývoz do jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. Konkrétně v jihovýchodní Asii se vývoz zvýšil o 10,7 % a v Latinské Americe o 11,3 %. Mezitím dovoz ze Spojených států klesl o 4,9 %, z EU o 5,7 % a z Japonska o 3,9 %. Dovoz z ostatních částí světa, včetně Indie, Ruska a jihovýchodní Asie, vzrostl.

Měnící se obchodní prostředí je pravděpodobně odrazem dopadu obchodních omezení a také změny investic do dodavatelského řetězce velkých globálních společností. Do budoucna existuje riziko dalších obchodních omezení ze strany Spojených států a EU, což povzbudí společnosti, aby snížily expozici dodavatelského řetězce v Číně a získaly více dovozu z jiných lokalit. Pro Čínu by to znamenalo více vývozu vstupních materiálů do jihovýchodní Asie a více finální montáže v jihovýchodní Asii pro vývoz do zbytku světa. Tento proces již probíhá a pravděpodobně se bude zrychlovat.

Vzhledem k masivním investicím do výroby špičkových technologií a čistých energetických technologií zaměřených na vývoz je pro Čínu velkou otázkou, zda bude růst exportu dostatečný, aby tyto investice ospravedlnil. Úředníci ve Spojených státech a EU si již stěžují, že Čína dotuje vývoz a prodává výrobky pod cenou. Čína to popírá, ale výsledkem jsou další omezení obchodu. Pokud čínský vývoz nebude nadále rychle růst, není jasné, zda čínský domácí trh bude schopen absorbovat přidanou produkci.