V posledním dubnovém týdnu zasáhl Pyrenejský poloostrov masivní výpadek elektřiny, který ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie. Blackout trvající přes 36 hodin paralyzoval dopravu, zdravotnictví, průmysl i běžné fungování domácností. Ekonomické škody dosáhly miliard eur a událost vyvolala silnou vlnu diskusí o bezpečnosti energetických soustav v době rychlého přechodu k obnovitelným zdrojům. Tato událost ukázala, jak křehká může být energetická stabilita i v technicky vyspělých zemích a stala se varováním pro zbytek Evropy.

Ačkoliv některá média zpočátku označila za viníka obnovitelné zdroje, podrobnější vyšetřování ukázalo, že příčinou nebyla samotná přítomnost solárních a větrných elektráren, ale nedostatečná infrastruktura a neschopnost sítě zvládat rychlé změny ve výrobě. Konkrétně došlo k náhlému poklesu výkonu solárních elektráren a síť se následně nedokázala stabilizovat kvůli chybějící setrvačnosti, kterou v minulosti zajišťovaly klasické zdroje jako uhelné nebo plynové elektrárny. Problém nespočíval v obnovitelných zdrojích, ale v tom, že přenosová soustava nestačila reagovat na rychlé změny ve složení energetického mixu.

Dopady podobného blackoutu nejsou jen krátkodobé. Vedle okamžitých ztrát, kdy se zastaví výroba, ochromí logistika a omezí služby, trpí i důvěra spotřebitelů a investorů. Firmy musí zvažovat nákladná záložní řešení, což zvyšuje provozní náklady a snižuje konkurenceschopnost. Široká veřejnost pak může čelit omezenému přístupu k základním službám jako je voda, teplo nebo internet. V kontextu současné digitalizace je výpadek proudu nejen nepohodlím, ale také zásadním bezpečnostním a ekonomickým rizikem.

Česko se sice vyhnulo přímým dopadům španělského blackoutu, ale vůči podobnému scénáři není imunní. I u nás roste podíl obnovitelných zdrojů, zároveň se plánuje rychlý útlum uhlí a jaderné zdroje čekají modernizace. Pokud nebude síť dostatečně flexibilní, odolná a vybavená technologiemi jako jsou bateriová úložiště a chytré řídicí systémy, může se podobný výpadek přenést i do střední Evropy. Události z Pyrenejského poloostrova by proto měly být impulsem pro českou vládu i energetický sektor, aby urychleně investovali do modernizace přenosové sítě a zabezpečili stabilitu pro budoucnost.