Poslední měsíc je hlavním ekonomickým tématem celní, nebo chcete-li obchodí válka USA a ostatních zemí. Někdy je dobré trochu poodstoupit a jednoduše systematicky popsat, co to pro jednotlivé strany znamená a jaké dopady lze očekávat. Zároveň díky čerstvé prognóze Mezinárodního měnového fondu máme první solidní kvantitativní odhad zavádění nových cel.

Současná situace připomíná rozměrem nově zaváděných cel a odvetných opatření připomíná rok 1930, kdy USA také sáhly k výrazném zvýšení cel. Následně v dalších letech klesl objem světového obchodu o 25 procent. Velkou hospodářskou krizi není potřeba připomínat.

Situaci není složité pochopit. Můžeme si ji zarámovat do jednoduchého modelu s agregátní poptávkou a nabídkou. Zavedení nebo zvýšení dovozního cla, představuje pro zemi, která k takovému kroku sáhne, nabídkový šok. Výsledkem je negativní dopad na HDP a vyšší inflace. Pro ostatní země, které část produkce vyváží (přímo či nepřímo) do země zvyšující cla, představuje nová situace naopak negativní poptávkový šok. HDP klesá, inflace slábne. Co se stane, když odpovědí na nová cla budou odvetná cla na straně ostatních zemí? Všichni budou vystaveni kombinaci negativního nabídkového šoku a negativního poptávkového šoku. S výrazně negativním dopadem na HDP a ambivalentním dopadem na inflaci.

Tolik ekonomická teorie. Nyní si to můžeme konkrétně vyčíslit. Mezinárodní měnový fond zveřejnil novou makroekonomickou prognózu, která již zahrnuje dopady nových cel oznámených na začátku dubna i odvetných opatření. Nezahrnuje ovšem eskalaci napětí mezi USA a Čínou, která následovala.

Zatímco v předchozí prognóze z října loňského roku MMF počítal s růstem českého HDP v letošním roce o 2,3 procenta, nyní odhad růstu klesl na 1,6 procenta. Prognóza pro příští rok se zhoršila o 0,5 procentního bodu na 1,8 procenta. Zjednodušeně řečeno, obchodní válka může přijít českou ekonomiku v letošním roce na zhruba 60 miliard korun. Při složené daňové kvótě 35 procent, to znamená o 20 miliard korun méně pro veřejné finance.