Obavy začaly v pátek 2. srpna, kdy americká vláda zveřejnila horší než očekávanou, ale ne příliš špatnou zprávu o zaměstnanosti. To vedlo některé investory k přesvědčení, že FED se snížením úrokových sazeb čekal příliš dlouho a že riziko recese je nyní značné.

To vedlo k poklesu cen akcií, nižším yieldům dluhopisů a nižší hodnotě amerického dolaru. To však nebylo to jediné, co se na finančních trzích dělo. Další faktory přispěly k mnohem výraznějším otřesům následující pondělí 5. srpna. Americké i světové akcie prudce klesly, ceny ropy se propadly, dolar vůči japonskému jenu klesl o 2,7 % a yieldy amerických desetiletých státních dluhopisů se snížily na roční minimum. Měli bychom se obávat? Ne nutně.

Za prvé, údaje o počtu pracovních míst ukázaly zpomalení růstu pracovních míst, nikoli pohromu. Někteří analytici poukazovali na skutečnost, že v důsledku prudkého nárůstu míry nezaměstnanosti bylo spuštěno takzvané Sahmovo pravidlo. Sahmovo pravidlo je velmi jednoduše založeno na tom, jak rychle roste míra nezaměstnanosti. Ekonomka Claudia Sahmová zjistila, že když v minulosti tříměsíční průměr míry nezaměstnanosti překročil nejnižší míru nezaměstnanosti za posledních 12 měsíců o více než 0,5 procentního bodu, znamenalo to, že začala recese. Přesto toto pravidlo není fyzikálním zákonem. Spíše se jedná o konzistentní vzorec. Sama doktorka Sahmová uvedla, že vzhledem k neobvyklému ekonomickému vývoji v období po pandemii může být splnění jejího pravidla jednoduše falešně pozitivní.

Za druhé, v den, kdy investory zjevně zachvátila panika ohledně stavu americké ekonomiky, oznámil ISM (Institute of Supply Management), že jeho index nákupních manažerů (PMI) pro americké služby vzrostl z 48,8 v červnu na 51,4 v červenci, což naznačuje rostoucí aktivitu. Indexy PMI mají být výhledovými ukazateli. Růst PMI je tedy známkou pravděpodobného oživení aktivity ve službách.

Za třetí, 5. srpna bylo oznámeno, že investoři mají potíže s přístupem k online obchodním platformám provozovaným makléřskými firmami. To naznačuje, že strachující se investoři měli potíže s likvidací svých pozic. Obecný „sell-off“ potom vyvolal další prodeje. Obecně platí, že ti, kteří drželi svá aktiva, na tom nakonec vydělali.

Začtvrté se objevily zprávy, že výprodej na trhu byl umocněn pokračujícím uvolňováním japonského "carry tradu". Tento typ obchodu zahrnuje půjčky v jenech na nákup výnosnějších aktiv mimo Japonsko a následný prodej těchto aktiv a splacení dluhu v jenech. Jakmile Bank of Japan (BOJ) signalizovala začátek výrazného zpřísňování měnové politiky, hodnota jenu začala růst, což snížilo motivaci k účasti na carry tradu, a někteří nervózní investoři navíc postupně uzavírali své carry trade pozice, čímž vytvářeli tlak na růst jenu a na pokles hodnoty nejaponských aktiv. Prudký růst jenu navíc vyděsil držitele japonských akcií. Japonské akcie se proto 5. srpna propadly o 12 %, což byl největší pokles od roku 1987.

Za páté, sell-off zahrnoval velmi prudký pokles cen několika klíčových akcií technologických společností, zejména těch, které výrazně investují do AI. Dalo by se říci, že technologická bublina splaskla po neobvykle silném růstu cen těchto akcií. Splasknutí bubliny však nemusí nutně znamenat blížící se recesi.

Za šesté, sell-off může reflektovat obavy, že FED příliš dlouho otálel se snížením úrokových sazeb, čímž zvýšil pravděpodobnost recese. Trhy s futures nám však nyní říkají, že investoři od FEDu očekávají agresivní kroky. Dokonce počítají s 25% pravděpodobností, že přijme mimořádná opatření ještě před zářijovým zasedáním. A do konce roku počítají se snížením úrokových sazeb o 125 bazických bodů. Takové razantní snížení by pravděpodobně vedlo k prudkému nárůstu cen aktiv. Připravila by také půdu pro výrazný nárůst PE transakcí. Uvádí se totiž, že největší private equity firmy výrazně zvýšily množství investovaných prostředků. Navíc mají k dispozici značnou rezervu nevyužitých finančních prostředků "dry powder", kterou plánují využít, jakmile začnou klesat úrokové sazby. Je tedy důvod očekávat, že po nedávné pauze dojde k nárůstu aktivity v oblasti M&A.

To však neznamená, že recese není možná. Jde spíše o to, že pokles cen aktiv v týdnu od 5. srpna nemusel být nutně předpovědí recese. Mohlo jít jednoduše o korekci spojenou s nárůstem volatility.

Ceny amerických a japonských akcií se minulé úterý prudce odrazily ode dna a po zbytek týdne byly trhy stabilnější. Americkým traderům se pravděpodobně ulevilo, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti v týdnu končícím 3. srpna prudce poklesly. To naznačuje možnost, že situace na americkém trhu práce přece jen není tak špatná. Japonským traderům se potom pravděpodobně ulevilo, že BOJ vyjádřila obavy z oslabování carry tradu a že je ochotna to zohlednit při jednání o úrokových sazbách. Mezitím se yieldy dluhopisů zvýšily, ceny ropy vzrostly a americký dolar se zotavil vůči britské libře a japonskému jenu.

Znamená to, že to nejhorší je za námi? Ačkoli ke korekcím na trhu dochází pravidelně, zdá se, že vždy všechny znervózní, což vede k obavám, že se stane něco zlého. V tomto případě se očekávání recese v USA náhle zvýšila, přestože mnohé faktory naznačují opak.

Volatilita se každopádně výrazně zmírnila, ceny aktiv se většinou alespoň částečně zotavily a ekonomické fundamenty se nezměnily. Zdá se tedy, že lze s jistotou říci, že krize skončila, nebo alespoň její vnímání. Koneckonců, ve skutečnosti žádná krize nebyla.