Světové banky nadále financovaly projekty orientované na těžbu fosilních paliv, a to i přes Pařížskou dohodu v roce 2015. Jen v letech 2016-2021 poskytlo šedesát celosvětově největších bankovních institucí společnostem zabývajícím se těžbou ropy, plynu a černého uhlí půjčky zhruba ve výši 4.6 biliónu USD. Tento trend se ovšem od minulého roku začal v Evropě měnit.

Bankovní sektor je dlouho kritizován za upřednostňování krátkodobého profitu a ignorování dlouhodobých klimatických cílů. Dle odhadu společnosti Bloomberg, banky v letech 2015-2020 vydělaly přes 16.6 miliard USD poskytováním finančních prostředků společnostem, které svou činností výrazně přispívají ke globálnímu oteplování. To je více než dvojnásobek ve srovnání s 7.4 miliard USD za financování obnovitelných zdrojů energie ve stejném období.

Za kritikou stojí vetší uvědomění zákazníků, investorů a široké veřejnosti o klimatických změnách a udržitelnosti. To pro banky představuje reputační riziko, a to především v případě nedodržení sebou stanovených cílů a slibů (takzvaný „Greenwashing“). Navíc se poslední dobou objevují návrhy na zvýšení regulací v oblasti ESG, tyto nové standardy by znamenaly vetší transparentnost, a to například v povinnosti bank pravidelně reportovat dopad jejich aktivit na životní prostředí, společnost a také klimatická rizika v jejich portfoliích dluhopisů a půjček.

Evropské banky proto začínají omezovat financování nových projektů v oblasti ropy, plynu a uhlí. Například BNP Paribas (největší evropská banka na základě aktiv) snížila financování těžby fosilních paliv o 65,4 % na 14,7 miliardy USD v roce 2021 (ze 42,7 miliardy USD v roce 2020). Některé společnosti, jako jsou ING,HSBC, nebo Lloyds dokonce financování nových projektů v tomto odvětví zastavily úplně. Oproti tomu velké banky v Severní Americe v roce 2021 dohromady navýšily financování tohoto sektoru o 22.7%. Z celkově šedesáti největších světových bank, které financovaly sektor fosilních paliv za 742 miliard USD, téměř polovina byla poskytnuta bankami ze Severní Ameriky. Nicméně i tyto banky pravděpodobně čekají přísnější regulace, a také se předpokládá, že Bidenova vláda (která má problematiku klimatických změn jako jednu z hlavních témat svého programu) bude na bankovní sektor vyvíjet nátlak na omezení financování tohoto odvětví.

Mezitím se velké ropné společnosti v Evropě, jako jsou BP, Shell a TotalEnergies zavázaly, že se v příštích třech desetiletích stanou ekologickými podniky. To mají v plánu udělat skrze divestice svých stávajících byznysů a nákupem společností v sektoru obnovitelných zdrojů. Jen v minulém roce Shell koupil od společnosti Actis indickou skupinu Sprng Energy, zabývající se obnovitelnými zdroji energie za 1,55 miliardy USD. TotalEnergies získal 50 % amerického developera větrných a solárních farem za 2,4 miliardy USD a BP oznámila, že za nezveřejněnou částku získala 40 % podíl v rozsáhlém australském projektu obnovitelných zdrojů energie. Tyto akvizice jsou stále ještě poměrně malé vzhledem k velikosti těchto ropných behemotů. Předpokládá se ale, že v příštích pár letech se bude hodnota podobných transakcí zvyšovat.

Divestice ropných společností ovšem mohou vyvolat dojem, že prodávající snížili emise, zatímco ve skutečnosti se jednoduše přesouvají na soukromé společnosti s nižšími standardy. Jen za rok 2021 se uskutečnily odprodeje v hodnotě 192 miliard USD a bez ohledu na záměr prodávajících firem je výsledkem to, že miliony tun emisí fakticky zmizí z očí veřejnosti do rukou soukromých firem. Nízkouhlíková ekonomika budoucnosti bude vyžadovat fúze, akvizice a divestice s enviromentálními zárukami vynucovanými bankami, společnostmi a investory.

Fenomén ESG dorazil i do bankovního sektoru v České republice. Hlavním hnacím motorem tohoto trendu je dopad legislativy Evropské unie a taxonomie. Banky působící na českém trhu se v roce 2021 otevřeně přihlásily k posilování ekologického a společensky odpovědného podnikání v Česku podepsáním Memoranda ČBA. Budou proto svým klientům v budoucnu posílat dotazníky na spotřebu CO2, a může se tak stát, že v případě vysokých emisí žádost o úvěr dané společnosti zamítnou. Navíc Evropská unie nedávno zavedla reportovací povinnost, kvůli které všechny české firmy nad 250 zaměstnanců budou muset pravidelně reportovat enviromentální dopady jejich podnikání, a to již pro fiskální rok 2025. Tyto kroky potvrzují, že ESG není jen dočasný „módní trend”, ale spíše nový standard pro všechna odvětví.