Výdaje na zdravotní péči v České republice v posledních letech rostou, a to jak v procentech HDP, tak v absolutních číslech. V roce 2018 tvořily výdaje na zdravotní péči 6,3 % HDP, v roce 2019 se zvýšily na 6,8 % a v roce 2020 na 8,1 %. V roce 2021 se tento podíl mírně snížil na 7,8 % a poté vzrostl na 8,6 % v roce 2022. Budoucí projekce naznačují pokles na 8,3 % v roce 2023F a následný pokles na 7,6 % v letech 2026F a 2027F.
Z hlediska absolutních výdajů zaznamenává zdravotnictví v České republice trvalý nárůst. V roce 2018 činily výdaje na zdravotní péči 15,8 miliardy eur, které v roce 2019 vzrostly na 17,2 miliardy eur a v roce 2020 na 19,9 miliardy eur. V roce 2021 se výdaje dále zvýšily na 21,9 miliardy eur a v roce 2022 na 24,4 miliardy eur. Prognózy do budoucna ukazují další růst, přičemž výdaje dosáhnou v roce 2023F 25,6 miliardy EUR, v roce 2024F 26,0 miliardy EUR, v roce 2025F 27,5 miliardy EUR, v roce 2026F 29,4 miliardy EUR a v roce 2027F 32,0 miliardy EUR. Vzestupný trend výdajů na zdravotní péči podtrhuje odhodlání České republiky investovat do zdraví a blahobytu svých obyvatel.
Výdaje na zdravotní péči na obyvatele v České republice v posledních letech rostou. V roce 2018 činily výdaje na zdravotní péči na obyvatele 1 497 EUR, v roce 2019 se zvýšily na 1 630 EUR a v roce 2020 na 1 890 EUR. Vzestupný trend pokračoval a v roce 2021 dosáhly výdaje 2 085 EUR a v roce 2022 2 241 EUR.
Budoucí projekce naznačují, že výdaje na zdravotní péči na obyvatele budou i nadále růst. V roce 2023F se očekává, že dosáhnou 2 389 EUR, v roce 2024F pak 2 479 EUR, v roce 2025F 2 617 EUR, v roce 2026F 2 797 EUR a v roce 2027F 3 038 EUR. Soustavný nárůst výdajů na zdravotní péči na obyvatele v České republice odráží trvalé odhodlání země investovat do zdraví a blahobytu svých občanů a také její úsilí o zlepšení celkové kvality systému zdravotní péče.
Zdravotnictví v České republice zaznamenalo v letech 2016 až 2021 růst příjmů nemocnic podle poskytovatelů, přičemž nejvyšší příjmy generuje Ministerstvo zdravotnictví a krajští poskytovatelé. Od roku 2016 do roku 2021 trvale rostly příjmy spravované ostatními ústředními orgány, obcemi a městy a příjmy spravované jinou právnickou osobou (církevní), zatímco příjmy krajů a Ministerstva zdravotnictví vykazovaly výrazný růst.
Vybrané ukazatele zdravotní péče, včetně střední délky života, počtu lékařů na 1 000 obyvatel a počtu nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel, vykazují smíšené trendy. Střední délka života vykazovala v letech 2018-2021 výkyvy, ale předpokládá se, že ve sledovaném období se bude trvale zvyšovat. Počet lékařů na 1 000 obyvatel zaznamenal v letech 2018 až 2022 stabilní růst a očekává se, že bude růst až do roku 2027F. Počet nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel však od roku 2018 do roku 2022 mírně klesal a prognózy předpokládají jeho další postupný pokles.
Závěrem lze konstatovat, že v systému zdravotní péče v České republice došlo k růstu příjmů nemocnic ve všech kategoriích poskytovatelů a v průběhu prognózovaného období se očekává zlepšení očekávané délky života a počtu lékařů na 1 000 obyvatel. Předpokládá se však také mírný pokles počtu nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel.