Výroba elektřiny v České republice zaznamenala v letech 2018 až 2021 výkyvy v celkové výrobě elektřiny, po nichž bude následovat prognóza relativní stability a růstu v letech 2022 až 2028. V roce 2018 bylo v zemi vyrobeno 86 981,4 GWH elektřiny, což mírně pokleslo na 85 863,9 GWH v roce 2019. K výraznějšímu poklesu došlo v roce 2020, kdy celková výroba elektřiny dosáhla 80 224,1 GWH. V roce 2021 se však výroba opět zvýšila na 83 696 GWH.
Při pohledu do budoucna naznačují prognózy výroby elektřiny v České republice postupný růst. V roce 2022 se očekává, že výroba elektřiny dosáhne 82 350 GWH, následovat bude soustavný nárůst a v roce 2023 se odhaduje výroba na úrovni 83 199 GWH, v roce 2024 na 83 763 GWH a v roce 2025 na 84 290 GWH. Tento rostoucí trend by měl pokračovat až do roku 2028, kdy celková výroba elektřiny dosáhne 86 407 GWH.
Energetický průmysl v České republice zaznamenal v letech 2018 až 2028F změny v hodnotě v různých kategoriích. Uhelné, ropné a plynové elektrárny zaznamenaly pokles výroby ze 47 428,8 GWh v roce 2018 na odhadovaných 37 353 GWh v roce 2028F. Naopak obnovitelné zdroje energie, včetně větrné, vodní a solární, vykazují růst, a to z 4 597,03 GWh v roce 2018 na předpokládaných 8 978 GWh v roce 2028F.
Výroba energie z biomasy má rovněž vzestupný trend, a to z 5 034 GWh v roce 2018 na očekávaných 8 592 GWh v roce 2028F. Podobně výroba elektřiny z jaderné energie zaznamenává stabilní růst z 29 921,3 GWh v roce 2018 na předpokládaných 31 484 GWh v roce 2028F. Celkově lze říci, že energetika v České republice se postupně přesouvá k obnovitelným a udržitelným zdrojům energie a zároveň snižuje svou závislost na fosilních palivech.
Energetika v České republice se dělí do čtyř hlavních kategorií: uhelné, ropné a plynové elektrárny, obnovitelné zdroje energie (větrné, vodní a solární), biomasa a jaderná energie. Převažující podíl mají fosilní paliva a jaderná energie, zatímco stále větší důraz je kladen na obnovitelné zdroje energie a biomasu.
V roce 2022 se vodní elektrárny podílely na celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a odpadů 30,12 %, solární energie 27,81 % a větrná energie 9,25 %. Biomasa, bioplyn a zdroje energie z odpadů tvořily 71,68 %. Trendy naznačují rostoucí důraz na solární a větrnou energii, jejichž kapacita by měla do roku 2028 dosáhnout 3 278 GWh, resp. 3 195 GWh. U vodních elektráren se očekává mírný nárůst na 2 505 GWh do roku 2028, zatímco zdroje energie z biomasy, bioplynu a odpadu by měly do roku 2028 dosáhnout 8 592 GWh. Zaměření země na různé obnovitelné zdroje energie podtrhuje její závazek k čistší a udržitelnější výrobě energie.