Dominantní role amerického dolaru ve světové ekonomice je pro některé členy skupiny BRICS, zejména pro Rusko, zdrojem frustrace. Západ totiž na Rusko uvalil sankce, které mu téměř znemožňují provádět transakce denominované v dolarech. Ruský prezident Putin proto zvažuje vytvoření měny BRICS a především vytvoření alternativních mechanismů pro zapojení do mezinárodních transakcí.

Jedním z problémů pro Rusko je, že po zahájení války na Ukrajině zakázaly hlavní rozvinuté ekonomiky ruským bankám používat systém SWIFT, který je široce používán pro přenos transakcí v hodnotě bilionů dolarů. Na posledním setkání vedoucích představitelů zemí BRICS Rusko navrhlo nový systém pro posílání transakcí, který nazývá „BRICS bridge“. Prezident Putin prohlásil: „Neodmítáme dolar ani proti němu nebojujeme. Ale pokud nám není dána možnost jej používat, co můžeme dělat? Pak jsme nuceni hledat alternativy.“

Ostatní členové BRICS mají pravděpodobně obavy z možných budoucích západních sankcí. I kdyby však byl takový alternativní systém zaveden, musely by jej akceptovat hlavní západní mocnosti, jinak by pravděpodobně nebyl účinný pro usnadnění velké části obchodu a přeshraničních finančních pohybů, které probíhají v globální ekonomice. Na druhou stranu, pokud by byl tento alternativní systém zaveden, mohl by vést k větší fragmentaci globální ekonomiky.

Na posledním setkání BRICS také Rusko podpořilo myšlenku, která byla poprvé projednávána na posledním setkání BRICS. Jedná se o vytvoření měny BRICS. Zatímco Rusko je této myšlence obzvláště nakloněno, není jasné, zda o ni mají ostatní členové zvláštní zájem. Například ministři financí Číny, Indie a Jihoafrické republiky se minulý měsíc nedostavili na schůzku, kde se o tomto návrhu jednalo. Jejich nechuť může odrážet obavy z amerických úmyslů. Americká vláda uvedla, že bude sankcionovat třetí země, které napomáhají ruské válce na Ukrajině. To může zahrnovat usnadnění některých druhů obchodu, na které západní mocnosti uvalily sankce.

V neposlední řadě země BRICS doufají, že vytvoří soudržnější organizaci, která by nakonec mohla vyzvat dominantní postavení skupiny G7. Země BRICS tvoří o něco více než třetinu světového HDP a mají větší podíl na obchodu s některými komoditami. Prezident Putin například uvedl: ,,Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilovin, luštěnin a olejnin. V této souvislosti jsme navrhli otevření burzy obilovin v rámci BRICS." Problém však spočívá v tom, že země BRICS mají mezi sebou jen málo společného, pokud jde o výši příjmů, politické systémy, ekonomické struktury a geopolitická spojenectví. To se velmi liší od skupiny G7, která je velmi soudržnou skupinou. Potenciál pro kooperativní činnost je tedy omezený, zejména proto, že mnoho zemí BRICS je i nadále silně závislých na zemích G7, pokud jde o obchod a investice.